"V chrámu bezbolestných" - demo
01. Euthanasia
instrumental
02. Vzpomínka
Bolest už je pryč a padlá těla odnáší.
Kolem pach smrti, tak koho tohle povznáší.
Jen plachý vítr zbytky životů roznáší a stesk...
Smutná hudba zbraní utichá v okolí.
Vzpomínky jak ruce zla tě drží, nepustí
a poslední píseň nářků ti v uších zní...
Život jak marný sen tě žene k představám.
Horečka tvé plaché mysli, všechny dny v obavách.
Spousta nocí bezesných, stíny válek zbytečných
a tvoje ztracené panenství - krutá daň bezmocných obětí.
Vzpomínky plynou časem, o tvé srdce naráží.
Zůstalas v tomhle světě úplně sama v nesnázích
a ty chlapy se zbraní v ruce nesnášíš.
Vzali ti kus tvého života, vzali ti tvé druhé já.
Jak padaly slzy strachu, teď jen vzpomínka zůstává
a chtělas dávno z tohoto světa odejít.
03. Pláč andělů
Je tu místo pro naše sny a naše srdce to necítí.
Varovná slova se ozývaj, temnotou pronikaj až k nám.
Plameny zla mají tu ráj. Výkřiku strachu, líbánky smrti.
Kdysi byl tu prý čistý vzduch, andělé pláčou pro ten hřích.
Teď v tomhle smradu každý den, slyším jen věty plné lží.
Pláč andělů a nic víc. Kde jsou města plná rostlin rozkvetlých.
Je slyšet tichej pláč andělů.
04. Nevinné oči v tmách
Ležíš jak marná loutka, v pokoji šero nastává.
Zničená láska trpí, slova se tichu oddávaj.
Falešný stopy touhy, falešný iluze mýho já.
Kouzla věčnejch citů teď jako život umíraj.
Na cestách zlých moje svědomí trpí dál,
snad nechceš už žít, když jsi ztratila náhle zrak.
Prázdnota a skleslý duše, marná volání co jsou v nás.
Nikdy nespatříš světlo dnů, můžeš slyšet jen můj hlas.
Prázdnota a skleslý duše, nevinné oči bloudí v tmách.
Nikdy nespatříš světlů dnů, můžeš slyšet jen můj hlas.
Vzpomínky ve mně chřadly dokud jsi vládla nad sebou.
Přál jsem ti marný život, když zavřelas své srdce přede mnou.
Falešný stopy touhy, falešný iluze mýho já.
Kouzla věčnejch citů teď jako život umíraj.
Na cestách zlých moje svědomí trpí dál,
snad nechceš už žít, když jsi ztratila náhle zrak.
Prázdnota a skleslý duše, marná volání co jsou v nás.
Nikdy nespatříš světlo dnů, můžeš slyšet jen můj hlas.
Prázdnota a skleslý duše, nevinné oči bloudí v tmách.
Nikdy nespatříš světlů dnů, můžeš slyšet jen můj hlas.
05. Věčné zdání temnoty
Bída, hlad a zbraně ve vašich rukou - zničené životy.
Musíte bránit svou zem před zdáním temnoty.
A v uších vám zní věčný chóry utrpení.
Padáte na zem a k nebi, k těm polím elysejským.
Dlouhá černá noc, kdy už skončí, je čas žít.
Čeká na vás nebe, ale komu by se tam chtělo jít.
A v uších vám zní věčný chóry utrpení.
Padáte na zem a k nebi, k těm polím elysejským.
06. Zlomené kříže
Vítr slábne dál tou tichou nocí,
kostel bije půlnoc věřícím.
Kříž zlomenej opodál,
leží na mokré zemi tam, kde má.
Všechna slova z těch vašich úst,
všechna slova jsou chorobná
a doufáte, když přijde bouře,
že váš bůh bude při vás stát.
Svatý kostel, soupáte k nebi,
svatý kostel plný křížů.
Jste loutkami času, nic víc,
vysněný ráj vám nechci vzít.
Čas, jenom čas - pro všechny stejně utíká.
Čas, jenom čas - pro všechny konec znamená.
Kříže zlomené, vaše pýcha sílu ztrácí.
Kříže zlomené, vaše životy dvojich tváří.
Kříže zlomené a už nikdo vás nespasí.
Kříže zlomené a už nikdo vás nespasí.
Jste tak bledí jak plachá smrt,
proč o pravdě lžete dál.
Všechen vztek a marný vzdor
vám řeka času odplaví.
Čas, jenom čas - pro všechny stejně utíká.
Čas, jenom čas - pro všechny konec znamená.
Kříže zlomené, vaše pýcha sílu ztrácí.
Kříže zlomené, vaše životy dvojich tváří.
Kříže zlomené a už nikdo vás nespasí.
Kříže zlomené a už nikdo vás nespasí.
07. A na věky...
instrumental
